Slovo „vydržet“ běžně používáme ve zcela jiném významu, ale v právnické řeči znamená jeden ze způsobů, jak můžete nabýt vlastnické právo k věci, cenným papírům nebo nemovitosti. Kdy tento způsob přichází v úvahu, nám vysvětlila JUDr. Veronika Michalíková z advokátní kanceláře AKMV.
K získání vlastnického práva vydržením dojde, když jsou splněny podmínky vydržení, které upravuje Občanský zákoník. Jednotlivé podmínky nám přiblížila právnička z advokátní kanceláře AKMV. Stručně by se dalo shrnout, že aby mohlo vydržení proběhnout, potřebujeme:
- způsobilý předmět vydržení,
- způsobilý subjekt vydržení,
- splnění zákonné vydržecí doby,
- oprávněnou držba.
Předmět vydržení
Podmínkou nabytí vlastnického práva vydržením je, aby vydržená věc měla takový charakter, že je možné vlastnit ji na základě vydržení. Vydržením lze nabýt vlastnického práva k movitým věcem, nemovitým věcem, ik jiným majetkovým hodnotám (např. cenné papíry apod.), ale dále se budeme věnovat pouze nemovitostem.
Jaké předměty se u nás zvyknou vydržet? Z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že takto lze získat do vlastnictví například části parcely, části stavby (která je technicky oddělitelná a může být samostatně zapsána do katastru nemovitostí) nebo například i spoluvlastnický podíl na nemovitosti.
Vydržením však nelze získat například nemovitosti nacházející se na území vojenských obvodů, pozemky pod dálnicemi ve vlastnictví dálniční společnosti, jeskyně atp. Důvodem je, že jde o věci, které podle zákona mohou být pouze ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob.
Subjekt vydržení
Další podmínkou nabytí vlastnického práva vydržením je také, že pokud chcete být vydržitelem, musíte být osoba, která je způsobilá nabýt vlastnické právo. Podle současné právní úpravy vlastnické právo vydržením mohou nabýt fyzické osoby, právnické osoby i stát.
Vydržovací doba
Aby mohlo dojít k nabytí vlastnického práva vydržením, je třeba uplynutí vydržecí doby. V případě nemovitosti je trvání vydržecí doby 10 let. Vydržovací doba běží od začátku držby nemovitosti a započítává se do ní i držba právních předchůdců.
Například, pokud měl nemovitost v držení 8 let rodič a po jeho úmrtí v držení pokračovalo jeho dítě, nabude toto dítě (jsou-li splněny i ostatní podmínky) vlastnické právo k věci vydržením po uplynutí dalších dvou let držby. Důležité však je, aby ani při přechodu držby na právní nástupce nedošlo k přerušení držby.
Splnění této podmínky lze prokázat například fotodokumentaci, ze které vyplývá, že vydržitel se o nemovitost stará po dobu alespoň 10 let (například provádí údržbu nemovitosti, seče, sází na pozemku a podobně), potvrzením o úhradě daně z nemovitosti, výpověďmi svědků atp.
Oprávněná držba
Nezbytné je, aby držba byla po celou dobu vydržovací doby oprávněná, v dobré víře. V lidské řeči to znamená, že pozemek nebo dům užíváte ve víře, že patří vám. To, zda je držba oprávněná, v dobré víře, se posuzuje vždy s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu. Bez hlubší analýzy je proto málo kdy možné vyhodnotit, zda byla podmínka v dobré víře splněna. Existují však několik zásad vyplývající ze zákona, právní teorie i rozhodovací praxe soudů, ze kterých lze vycházet.
Základním předpokladem, ze kterého se při dobromyslné držení vychází je, že držitel je vzhledem ke konkrétním okolnostem jeho případu přesvědčen, že je vlastníkem věci. Naopak, pokud držitel ví, nebo musí vědět, že mu věc nepatří, resp. ví, že věc patří někomu jinému, o dobromyslnou držení nepůjde.
To, že se např. někdo celá léta pečuje o pozemek, seká ho nebo na něm sadí atd., tedy ještě samo o sobě neznamená, že má tento pozemek v dobromyslné držení. Pokud například ví, že pozemek náleží sousedovi nebo i nezjištěnému vlastníkovi evidovanému na listu vlastnictví, nemůže být v dobré víře v tom, že mu pozemek náleží, a tedy podmínka oprávněné držby v takovém případě není splněna. Prohlédněte si konkrétní příklady situací, ve kterých může být podmínka dobré víry splněna.
Redakce radí: Inspirujete se užitečnými tipy jak správně pečovat o svůj dům.
