Daň z dědictví byla u nás zrušena v roce 2004, pokud tedy zdědíte nemovitost, nemáte daňovou povinnost. Má to však háček – chcete-li ji prodat, musíte postupovat podle specifických pravidel.
Daň z dědictví majetku a peněz už je dávno minulostí, byla zrušena daňovou reformou ještě v roce 2004. Pokud zdědíte nemovitý nebo movitý majetek, nemáte povinnost přiznávat jej v daňovém přiznání a tedy ani platit daň z tohoto příjmu. Jinak je to však s příjmem z prodeje zděděné nemovitosti. Bez vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň z příjmu ji můžete prodat až po uplynutí 5 let ode dne jejího nabytí do vlastnictví zůstavitele, tedy osoby, po které jste ji zdědili. Toto však platí jen pro dědice v řadě přímé.
Dědicové v přímé a nepřímé řadě
Mezi dědice v přímé řadě se řadí předkové a potomci, tedy prarodiče, rodiče, děti. Dědici v nepřímé řadě jsou všechny ostatní osoby, které nelze podřadit pod skupinu dědiců v řadě přímé, například sourozenci, teta, ujo. V případě dědiců v řadě přímé a manžela či manželky dojde k osvobození od daně z příjmu, jestliže od nabytí nemovitosti do vlastnictví zemřelého prokazatelně uplynulo alespoň 5 let. Pokud například děti nebo manželka zdědily nemovitost po člověku, který ji před smrtí vlastnil alespoň 5 let, nebudou platit daň, pokud se ji rozhodnutou dále prodat. Platí to i pro pronájem nemovitosti, tedy pokud dědicům plyne ze zděděné nemovitosti další příjem.
Nepřímí dědicové musí počkat
Odlišná situace je v případě při dědění po tetě, újovi nebo sourozencích. Pokud se dědic rozhodne zděděnou nemovitost prodat, daň platit nebude, pokud ji měl sám ve vlastnictví alespoň 5 let. Zde tedy nezáleží na tom, jak dlouho zemřelá osoba, nemovitost vlastnila. Rozhodující je, jak dlouho ho vlastní dědic. Pro osvobození od daně z prodeje je zapotřebí minimálně pětiletého vlastnictví resp. spoluvlastnictví nemovitosti. Zvláště je třeba zdůraznit, že v případě dědění se vlastnické právo k nemovitosti nabývá okamžikem smrti zůstavitele, ne až samotným vkladem do katastru nemovitostí. To znamená, že dědic se stává vlastníkem zděděného majetku již dnem smrti zemřelého, i když v konečném důsledku k potvrzení nabytí vlastnického práva musí proběhnout dědické řízení. Zahájení běhu pěti let pro vznik osvobození od daně z příjmu se počítá ode dne smrti zůstavitele a ne až v den, kdy notář vydal usnesení o dědictví nebo katastrální obor zapsal dědice na list vlastnictví. Podobně jako u přímých dědiců, všechna tato pravidla platí i pro pronájem nemovitosti.
Výše daně z příjmu při prodeji zděděné nemovitosti
V případě, že by nebyl příjem z prodeje nemovitostí osvobozen, vzniká povinnost přiznat příjem v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. Z něj se následně vypočítá daň, která je ve výši 19 %. Daň se však neplatí z celé prodejní ceny, kterou dědic prodejem získá. Tento příjem lze snížit o daňové výdaje podle zákona o dani z příjmů. V případě nemovitostí získaných děděním je daňovým výdajem vstupní cena zděděné nemovitosti, tedy obecná cena nemovitosti nabyté děděním. Při určení všeobecné ceny nemovitosti se přihlíží k ocenění nemovitosti notářem během dědického řízení. V praxi to znamená, že pokud například zděděnou nemovitost v nepřímé řadě prodáte ještě před uplynutím 5 let od smrti zůstavitele v ceně 100 000 EUR, avšak v usnesení o dědictví byla její cena stanovena na 80 000 EUR, daň z příjmu budete platit jen z rozdílu , t.j. z částky 20 000 EUR.
